FANDOM


Když byla Denain malé miminko, donesla ji neznámá žena středního věku před brány samaritánského kláštera nedaleko města Storgrove na ostrově Farlig, kde se malé Denain ujaly jeptišky. Ty si drobnou dívenku s velkýma očima ihned oblíbily a učily ji psát a číst, ale také chovat se pokorně, s úctou ke starším a především pomáhat potřebným. Zdejší jeptišky schraňovaly knihy z celého okolí i odlehlejších oblastí, jelikož knihy pro ně byly posvátné stejně jako staří bohové. Díky tomu trávila Denain mnoho času v knihovně pročítáním knih, studováním map a překládáním složitejších textů. Nezastavila se před ničím, fascinovaly jí i hádanky a stará pořekadla a pověsti. Co si obzvlášť oblíbila byla právě kniha o starých bozích, především o Wyrassil, bohyni země, přírody a obnovy, která naplňovala vše, co ji jeptišky učily. Do přírody se zamilovala ihned a kdykoliv měla dovoleno (i neměla), vydávala se prozkoumávat blízké okolí kláštera. Nedaleko se však nacházely Adamantové hory a Krystalový hvozd, kam měla dívenka výslovně zakázano chodit. Obzvlášť Krystalový hvozd Denain lákal, protože o něm četla mnohé v knihách, ale jelikož respektovala přání svých opatrovnic, nikdy se tam nepodívala.

Ačkoliv byla Denain vychovávána v bezpečném prostředí, necítila se nikdy opravdu chráněná. Už od mala se jí děly zvláštní věci. Slýchávala zvláštní hlasy, které ji nabádaly ke špatným věcem, a občas měla příhody, kdy viděla lidi nebo siluety, které nikdo jiný neviděl. Nejdříve si myslela, že se jí to jen zdá, ale když se to stále opakovalo, rozhodla se vyhledat si o tom více právě v milovaných knihách. Kromě pohádek a báchorek však nic rozumného nenašla a jeptiškám se to bála říct. Nejhorší však pro ni byla noční můra, která se jí už od mala každou noc opakovala. Zdálo se jí, že ji, jako miminko, kdosi zahalený v plášti drží v náručí, zatímco na koni projíždějí hořícím lesem. Aby z podivných snů, hlasů a vidin nezešílela, rozhodla se upnout o to víc k matce přírodě, kde nacházela útěchu a částečné vysvobození. Hodně jí pomáhaly i bylinné lektvary a odvary.

Když Denain dovršila šestnácti let, měla již všechny knihy v klášteře přečtené, blízké okolí prozkoumané a vzhledem k její nenasytnosti po dalších vědomostech, rozhodla se vydat se do světa, do neznáma. Její hlavní touhou však bylo dozvědět se něco víc o sobě, o své minulosti, rodině, původu a hlavně zjistit, co se to s ní vlastně děje, protože ji připadalo, že síla odolávat těm zákeřným hlasům ji postupně opouští.

Denain je drobná, štíhlá dívenka se středně dlouhými černými vlasy a zelenýma pronikavýma očima. Svou alabastrově jemnou pleť schovává pod černou kápí, jelikož se na svém putování snaží působit spíše nenápadně a nevyvolávat žádný rozruch. Na svých cestách si dopomáhá dlouhou holí, kterou jí věnoval jeden starší raněný v klášteře poté, co se mnoho dní starala o jeho četné rány. Ke svým šestnáctným narozeninám navíc dostala od jeptišek dar, který ji byl nade všechny nejmilejší, a to byl mladý kůň, díky kterému se mají stát její cesty pohodlnější a který ji má svým způsobem i ochraňovat.

Community content is available under CC-BY-SA unless otherwise noted.